Wednesday, 9 March 2011

Hey shortman, I am gonna kill you!

Bollywoodsky komparz
Sama nevycházím z údivu, k čemu všemu tady nepřičichnu. Z důvodu nedostačujícího platu (nechcete- li pouze přežívat), i nadále využívám možností snadného přivýdělku. Takže kromě modelky a hostesky, mám na kontě komparsistku, dabérku, barmanku v mikro mini skirt a tube topu a roztleskávačku. Jeden zážitek úsměvnější než druhý. 

 Ad 1. Tak zaprvé, na natáčení bollywoodských bijáků už nás nikdo neuvidí. I brigáda na pokladně v Kauflandu byla zábavnější. Při prvním natáčení, které jsem absolvovala, na natáčení scén s komparzem nezbyl čas (Indi opravdu neumí efektivně plánovat), ale zaplaceno jsme za úmorné celodenní čekání naštěstí dostali. Na další natáčení jsme šly s Ellen. Kulisy extrémně prašného ateliéru měly připomínat sanfranciský přístav před sto lety – tomu odpovídaly i naše kostýmy nadměrných velikostí. Co do prostředí vůbec nezapadlo, byli hlavní hrdinové svádějící lítý boj oblečeni v botaskách a riflích. Vteřinové scény se točily desítky minut. 
Komparz z EU

Herci přišli na scénu, kde jim jejich předskokani ukazovali, jak se mají vůbec pohybovat a prát. Indický idol si před každým záběrem nezapomněl upravit lokny do perfektního tvaru. My komparzisti jsme soky museli celou dobu zapáleně povzbuzovat v boji (12 hodin v kuse, v prachu a úmorném světle reflektorů). Zápal byl pryč po hodině…nikdy víc! 

Ad 2. Dabing byl nejzábavnější ze všech mých dosavadních zkušeností v indickém showbyznyse. Agent mě
vyzvedl přímo ze školy a zavezl do studia, kde jsem měla strávit 2 hodiny. Nakonec jsem po půl hodině čekání pracovala sotva 20 min. Scéna: Dva Indové sedí na pláži a nervózně komunikují přes telefon.  Najednou přiběhne atraktivní blondýna v bikinách a černoch. Míří na Indy pistolí, vyhrožují jim a odvádí je z pláže. Moje replika: (rázně a naštvaně) "Hey shortman, I am gonna kill you!" (Mířím na Inda pistolí a vytrhávám mu mobil z ruky.) Dvě věty v místním jazyce Telugu znamenající něco jako: "Já ho zabiju! Zabiju ho!“ (Řvu vztekle do telefonu.). "Move! Move! Don´t turn!" (Mířím na ně pistolí, a s černochem je odvádím z pláže.) Tohle jim stačilo. Rejža se mě před natáčením ptal na předchozí zkušenosti, a po zjištění, že jsou nulové, mi požehnal. Nakonec to ale byla psina…celou dobu vedle mě stál Ind, který mi repliky předříkal, takže nic obtížného.


Naga Shaitanya - celebrita telugu bijaku 

Ad 4. S Natali a Ellen jsme roztleskávaly zatím na dvou motorkářských akcích. Kroky i hudbu jsme si musely sestavit samy, vše natrénovat a ve finále předvést. Společně s improvizovanými pasážemi, kdy se Indi rozhodli, že je třeba vyplnit přestávku apod. Vystoupení, za které bych se styděla i na náměstí v Přerově, je v Indii velkolepým úspěchem. Stačí bílá kůže, sukně po kolena, oblíbená indická píseň Sheila Ki Jawani a jakási taneční choreografie. Rozum zůstává stát. Indi prostě milují exotiku. Na poslední akci dokonce prorazili řetěz rukou bodyguardů a začali padat mezi nás…Ochranka nás pak rychle vyvedla do altánku a následně do auta. Tak už víme, jak se cítí celebrity…
Ad 5. Suma sumárum. Z výše popsaných pracovních zkušeností můžete snadno nabýt dojmu, že mám koláče bez práce. Občas se zadaří, ale většinou si opravdu musím plných 6 hodin odpracovat – ať už celých 6 hodin stát na místě a vítat hosty, nebo servírovat talíře či jídlo. A navíc jdu z práce (ze školy) do další práce a doma jsem kolem 1-2 v noci. Výdělky ale hovoří jasně: 8000 INR za 4 brigády v jednom týdnu versus 12000 ve škole za měsíc. Snad se mi podaří uspořit, co nejvíce, ať si v květnu Indii pořádně procestuji.


No comments:

Post a Comment